Při plánování malého bytu nebo pokoje pro hosty se často rozhodujeme mezi klasickou postelí a sklápěcím lůžkem. Rozdíl v zabraném prostoru není jen vizuální, ale dá se přesně změřit. Vezměme si běžnou dvoulůžkovou postel o rozměrech 160 × 200 cm. Ta zabírá přibližně 3,2 m² podlahové plochy, ke kterým je potřeba připočítat alespoň 60 cm volného prostoru po stranách pro pohodlné ustlání a pohyb. Celková efektivní plocha se tak vyšplhá na 4,5 až 5 m². U sklápěcího lůžka svislého typu (tzv. vertical wall bed) zůstává po sklopení půdorys stejný, ale po zavření se hloubka sníží na 40–50 cm. To znamená, že při šířce 160 cm zabírá zavřené lůžko jen 0,64–0,8 m². Úspora je tedy 3,7 až 4,3 m², což je v malém bytě znát.

Jiná situace nastává u horizontálních sklápěcích lůžek, která se sklápějí na bok. Ta mají zavřená hloubku obvykle 30–40 cm, ale šířku si zachovávají podle délky lůžka. U dvoulůžka o délce 200 cm se zavřená půdorysná plocha pohybuje mezi 0,6 a 0,8 m², tedy velmi podobně jako u vertikální varianty. Rozdíl je v tom, že horizontální lůžko vyžaduje volný prostor před sebou pro vyklopení – obvykle 200 cm. Pokud tedy plánujete umístění v úzké chodbě, může být výhodnější vertikální typ. U obou typů platí, že úsporu ovlivňuje i konstrukce rámu a přítomnost úložného prostoru. Některá lůžka mají integrované zásuvky, která přidají na hloubce, ale zase ušetří místo za jiné skříně. Pro přesný výpočet úspory je dobré vycházet z konkrétních rozměrů a porovnat je s klasickou postelí. Pokud si nejste jistí, jak prostor po sklopení využít, na webu flashdent.cz najdete přehledné srovnání a praktické rady, které vám pomohou rozhodnout se podle skutečných čísel.

Zapomínat bychom neměli ani na manipulační prostor. U sklápěcího lůžka nestačí měřit jen půdorys zavřeného stavu. Při sklápění se kolem lůžka musí uvolnit prostor alespoň 70–80 cm na straně, kam se lůžko vyklápí. U vertikálního lůžka to bývá čelní strana, u horizontálního boční. Tento prostor se sice do trvalé úspory nepočítá, ale ovlivňuje rozmístění nábytku. V praxi se proto vyplatí nakreslit si půdorys místnosti ve dvou variantách – se sklopeným a zavřeným lůžkem. Zjistíte tak, že u vertikálního lůžka o šířce 140 cm můžete po zavření získat zpět přibližně 2,8 m², což stačí na malý pracovní koutek nebo jídelní stůl pro dvě osoby. U větších šířek je úspora úměrně vyšší. Pokud jde o výšku, sklápěcí lůžka se vejdou i do místností s nižším stropem, protože zavřená mají hloubku obvykle do 50 cm a výšku podle velikosti matrace.

Shrnutím několika měření z praxe: klasická postel 160 × 200 cm zabere přibližně 4,5–5 m² efektivní plochy, vertikální sklápěcí lůžko po zavření jen 0,7–0,8 m² a horizontální podobně. Úspora se tak pohybuje mezi 3,5 a 4,5 m². U jednolůžka 90 × 200 cm je klasická postel na 2,5–3 m², sklápěcí po zavření na 0,4–0,5 m², úspora tedy kolem 2–2,5 m². Tyto hodnoty se mohou lišit podle konkrétního modelu a tloušťky matrace, proto je vždy lepší vycházet z technického listu výrobku. Měření podlahové plochy je prvním krokem k rozhodnutí, zda se sklápěcí lůžko vyplatí právě ve vašem interiéru.